Moje dítě se špatně učí, aneb jak naučit dítě učit
Jako rodiče se často setkáváme s tím, že naše dítě má problémy s učením. Špatné známky, nedostatek motivace nebo frustrace z neúspěchu bývají velmi stresující nejen pro dítě samotné, ale i pro celou rodinu. Ale co s tím?...
My jako rodiče chceme pomoci svým dětem, ale často si nevíme rady. Jsou to věci, na které nás nikde na škole nepřipravili.
Na konci článku připojuji některé nápady a vlastní zkušenosti, které by vám mohly pomoci. Tyto rady se týkají předškoláků a malých i začínajících školáků, ale obecně mohou platit i pro starší děti.
Když dítě přinese domů špatnou známku, je potřeba s ním o tom především mluvit.
Velmi důležitá je práce s chybou, díky které lze předcházet u dětí zbytečnému strachu a demotivaci. Učím děti, že každá chyba, kterou udělají, je naprosto v pořádku a posouvá je dál. Každému rodiči, který mě požádá o radu, říkám: "Povzbuzujte a chvalte snahu, nikoli jen výsledky. Oceňujte dítě za jeho úsilí, vytrvalost a pokroky, i když výsledky nejsou vždy dokonalé. Tím pomáháte budovat zdravé sebevědomí a motivaci k učení. Zlepšení studijních návyků a výsledků je dlouhodobý proces. Buďte trpěliví a poskytujte mu neustálou podporu. Pokud vidíte, že s učením opravdu bojuje, nebojte se vyhledat pomoc učitele nebo odborníka na vzdělávání."
Pro učení společně vytvořte vhodné a klidné místo bez rušivých elementů, jako je televize či mobil. Místo by mělo být tiché, s dobrým osvětlením, pohodlnou židlí a stolem. Mělo by to být prostředí, kde se dítě bude cítit dobře.
Velmi důležitý je pravidelný režim učení. Když přijde domů ze školy nebo kroužku, je vhodné ho nechat odpočinout. Stanovte si společně konkrétní časy pro učení každý den.
Mnoha dětem činí potíže setrvat v sedě nad knihou. Zpestřete učení hrou, třeba tím, že po bytě rozmístíte různé kartičky na doplňování pravopisných jevů či s příklady.
Existuje mnoho technik, které mohou učení usnadnit: myšlenkové mapy, mnemotechnické pomůcky, naučné hry a mnoho dalších.
• Povzbuzujte dítě, aby se aktivně zapojovalo do učení. Místo pasivního čtení by mělo informace zpracovávat například vysvětlováním látky vlastními slovy, vytvářením kvízů nebo učením ostatních.
• Rozdělte úkoly na menší části. Velké projekty nebo množství učiva mohou být pro dítě zahlcující a demotivující. Naučte ho, jak rozdělit velké úkoly na menší. To pomůže snížit stres a zvýší pocit úspěchu.
• Využívejte různých učebních stylů. Každé dítě se učí jinak. Pomozte mu objevit jeho preferovaný styl učení a přizpůsobte tomu studijní materiály a metody.
• V dnešní době je na trhu nepřeberné množství kvalitně zpracovaných stolních her či aplikací, díky kterým se děti učí zábavně. Stejně tak lze z učení udělat zábavu společnými silami a vyrobit si například anglické pexeso, kartičky s příklady nebo se třeba střídat ve čtení.
• Nezapomínejte mu dopřát odpočinek a zábavu. Učení by nemělo být jen o dřině. Zajistěte, aby mělo dostatek volného času pro hru a další aktivity, které ho baví.
Naučit dítě, jak se efektivně učit, je jedním z nejcennějších darů, které mu můžeme dát. Tyto dovednosti mu budou sloužit nejen ve škole, ale i v budoucím osobním a profesním životě. S trpělivostí, podporou a správnými nástroji můžete zlepšit studijní návyky a dosáhnout jeho plného potenciálu. Pamatujte, že každé dítě je jedinečné, a co funguje pro jedno, nemusí fungovat pro druhé. Buďte flexibilní a připraveni experimentovat, dokud nenajdete přístup, který mu nejlépe vyhovuje. A hlavně – motivujte, motivujte, motivujte.
A nyní o slíbených zkušenostech, co se mi osvědčilo v praxi:
Ze své pedagogické praxe vím, že děti si učivo nejlépe osvojí, když ho mohou vnímat více smysly a prožít ho jako zážitek. Tento multisenzorický přístup významně podporuje paměť a učení.
Při výuce abecedy například:
• Modelujeme písmena z různých materiálů (chlupaté drátky, těsto)
• Malujeme a píšeme písmena na velké formáty papíru
• Využíváme hmatové a vizuální pomůcky
Klíčem k úspěchu je zapojení hry a pohybu do výuky. Místo pasivního memorování z učebnice se osvědčilo používání interaktivních metod, jako jsou:
• Práce s kartičkami a obrázky, didaktické hry
• Pohybové aktivity spojené s učivem
• Hravé úkoly
Tento princip platí ve všech předmětech. Je důležité využívat názorné pomůcky a manipulativní aktivity, které dětem pomohou lépe pochopit abstraktní koncepty. Tímto způsobem si děti vytvoří konkrétní představy o probírané látce. Pokud nejste výtvarně zdatní, pomozte si např. díly z prodávaných her.
Celkově tento přístup podporuje přirozenou zvídavost dětí a činí učení zábavným a efektivním procesem.
Ve výuce se mi osvědčilo využívání různých motivačních her, během nichž děti sbírají například razítka nebo samolepky různé hodnoty. Oblíbenou aktivitou je "cesta za pokladem", která může trvat i několik týdnů či měsíců. Vždy se ale snažím spravedlivě ocenit úsilí všech dětí, které se hry zúčastnily a dosáhly cíle. Odměny jsem přizpůsobovala tak, aby každé dítě, které dorazilo k pomyslnému "pokladu", získalo uznání za svou vytrvalost a snahu. Tento přístup podporuje dlouhodobou motivaci a pocit úspěchu u všech žáků, bez ohledu na jejich individuální tempo.
Odměny
Téma odměn, pochval a ocenění je předmětem stálé intenzivní diskuse. Jako rodič i já hledám správný přístup a nemám jednoznačné odpovědi. Proto bych se velmi nerada pouštěla do toho dávat na toto téma jakékoli rady, když neznám konkrétní dítě a jeho situaci. Je zřejmé, že děti potřebují uznání, ale způsob jeho poskytování je klíčový. Je důležité být konkrétní např. při malování pochvalte: „Ta hlavička je krásně kulatá, a dokonce si nezapomněl ani na nosí dírky“,
namísto „No vidíš, jaký si šikovný!“. Nebo když si dítě uklidí: „Skvěle uklizený pokojík. Hračky jsou na svém místě, a i židle je zasunutá pod stolem!“ namísto „No, to je krásné.“– dítě samo často nedokáže vyhodnotit, ve které části se dokázal zlepšit.
Celkově se domnívám, že systém odměn může být přínosný, pokud je dobře navržen a používán. Měl by zohledňovat individuální potřeby dítěte a podporovat vnitřní motivaci. Klíčové je najít rovnováhu mezi okamžitým uznáním a dlouhodobou motivací, přičemž je důležité zaměřit se na průběh a úsilí, nikoli pouze na výsledek.
Přeji všem rodičům hodně trpělivosti a spoustu nápadů při vymýšlení způsobů motivace a komunikace s dětmi. Nezoufejte, pokud se něco nebude hned dařit, buďte důslední a dejte tomu čas.
Autor:
Hana Kolumpková, pedagog, 1. stupeň ZŠ
Praktický seznam, který vám pomůže vše zvládnout.
Seznam (Checklist) ve formátu PDF si stáhněte ZDE.